První zmínky o hliníku jsou sice velmi sporné, ale datují se již do dob dávných čínských dynastií, kdy byl hliník nalezen jako sloučenina v opasku padlého generála. Další zmínka vede k římskému císaři Tibériovi, který měl získat vzácnou číši z kovu, který byl získán z hlíny. V historii je mnoho dalších zajímavých odkazů, které směřují k myšlence, že se hliník hojně využíval již dříve, pouze o tom nebylo učiněno dostatečné množství písemných záznamů.

Hliník nebo stříbro?

V minulosti byl hliník velmi často zaměňován za stříbro a to díky vzhledu, kovový lesk těchto dvou kovů je mnohdy nerozeznatelný. Zajímavá zmínka se datuje i na období Napoleona III., kterého fascinoval objev vynálezce jménem Sainte-Clare Deville, který objevil způsob, jak získat z hlíny stříbro. Později se ukázalo, že o stříbro nejde a také, že je výroba mnohem složitější a dražší, než nákup skutečného stříbra, ale také zlata.

Inteligentní výrobu hliníku elektrolýzou předvedl až francouzský vynálezce Paul Heroult, kterému se to povedlo už v roce 1886, od té doby je oslavován jako jeho objevitel.

Čistý hliník se podařilo izolovat až v poměrně nedávné době a to dánskému fyzikovi Hansi Christianovi Oerstedovi, v roce 1824. Ačkoliv separoval hliník takovým způsobem, že byl v čisté formě, tak byl jeho postup velmi nákladný a nepraktický. Inteligentní výrobu elektrolýzou předvedl až francouzský vynálezce Paul Heroult, kterému se to povedlo už v roce 1886, od té doby je oslavován jako jeho objevitel.

Možná je to ovšem neprávem, jelikož stovky alchymistů z dávných dob znali tajemství hliníku dávno předtím a ačkoliv byla dříve cena hliníku nesrovnatelně vyšší než cena zlata, tak nyní je považován tento prvek za běžnou věc. Po objevení se tento prvek v Čechách dlouho nazýval latinským názvem, až později dostal pojmenování hliník, právě díky jeho původní výrobě z hlíny.